Karviná - základní informace o městě

Karviná je statutární město v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínska. Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2001 se 8,5 % obyvatel města hlásilo ke slovenské a 8 % obyvatel k polské národnosti. Zajímavostí je primát mezi českými městy v podílu obyvatel bydlících v panelových domech (88 %, 2004). Karviná leží na hranici s Polskem, přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro pěší) v městské části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem.

Význam Karviné v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z ní učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století. V minulosti patřila Karviná k oblastem s vysokým soustředěním průmyslu. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě se Karviná stala vysokoškolským městem. První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. stol., kdy bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, válečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Mezi lety 1918 až 1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko.

Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko-historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny. Svojí architektonickou krásou připomínají bohatou minulost i společenský a kulturní význam města. V Karviné-Fryštátě to jsou: farní kostel Povýšení sv. Kříže s gotickým jádrem z poč. 14. stol., s "moravskou kaplí" z r. 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z r. 1577. Kvalitní empírovou architekturu reprezentuje zámek z konce 18. stol. Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl v loňském roce rekonstruován a je přístupný veřejnosti. Fryštátské náměstí zdobní též empírová radnice s renesanční věží z konce 16. stol. s kamenným erbem Piastovců a zbytkem kovového řetězu pranýře. Původní stavba je z roku 1504.